Ochranný nápoj - IMUN PLUS

Cílem projektu Ochranný nápoj je zajištění bezpečnosti a zdraví pracujících a zvýšení jejich fyzické a duševní výkonnosti.

Ochranné nápoje s přípravkem IMUN PLUS byly schváleny Zdravotním ústavem, Ministerstvem zdravotnictví ČR a Hlavním hygienikem ČR.

Proč je důležité dodržovat pitný režim

O důležitosti pití vody pro lidský organismus se napsalo již mnoho knih a vyjadřuje ho i známé latinské přísloví : "Bez vody není života".

Potřeba vody v lidském těle

O pitném režimu a nutnosti dodávat tělu ztracené tekutiny se zpravidla hovoří v souvislosti s profesionální zátěží. Někdy si dostatečně neuvědomujeme, že pitný režim je důležitý i v každodenním životě nás všech. Základní denní potřeba tekutin se v běžných podmínkách bez nadměrné tělesné aktivity pohybuje kolem 2,5 až 3 l. Při práci v horkých provozech samozřejmě stoupá. Normální výměna vody v lidském organismu znamená, že přísun a výdej jsou v rovnováze. Je to tzv. vyrovnaná bilance tekutin. Potřeba tekutin se však výrazně mění v závislosti na změnách některých vnějších faktorů.

Význam pitného režimu

Práce duševní či tělesná je zdrojem tepla, které musí být odvedeno do prostředí. Organismus se o to snaží zapojením svých termoregulačních mechanismů. Hlavním prostředkem fyzikální termoregulace je pocení. Pot je tekutina obsahující vodu, některé látky organického původu a ionty minerálních látek. Vysoké ztráty potu při fyzické práci musí být nahrazovány dostatečným přívodem tekutin. Obecně platí, že člověk s kvalitním pitným režimem - stejně jako dobře trénovaný sportovec adaptovaný na náročnou fyzickou zátěž - bývá dobře adaptován na práci v teple.

Pokud tvorba potu překročí určitou mez, vyvíjí se tzv. potní krize. Je to vlastně dehydratace organismu, která může v extrémním případě ohrozit život. Je známo, že dehydratace organismu, která je vytvářena poklesem hmotnosti těla o 2%, znamená pokles vytrvalostní výkonnosti o 20%. Proto je pitný režim prevencí ohrožení zdraví a nezbytnou podmínkou kvalitního života.

Přívod vody napomáhá urychlit regeneraci organismu po zátěži nebo v jejím průběhu, průběhu fyzicky náročného výkonu, který je zpočátku spojen se zvýšenou ztrátou tekutin přispívá ke zlepšení činnosti ledvin a k optimalizaci krevního oběhu. Pitným režimem se zabezpečuje nejen dostatek vody, ale i vhodné množství potřebných minerálních látek.

Následky dehydratace pro lidský organismus

Práce může dát životu rytmus a smysl. Pracovní podmínky ovšem mohou vyvolat nebo urychlit projevy špatného zdravotního stavu - fyzického i duševního. Ty mají zpětný dopad na produktivitu práce, schopnost výdělku a na sociální a rodinné vazby. Z následující statistiky vyplývá, že ve skutečnosti je ohrožené znepokojivě velké množství lidí. Ze 160 milionů lidí, kteří tvoří pracovní sílu v Evropské unii, 56% udává, že pracuje velmi vysokým tempem a 60% si stěžuje, že pracuje v napjatých termínech. Více než třetina nemá vliv na zadání úkolu a 40% provádí jednotvárné úkony. To zřejmě přispívá k velkému množství potíží souvisejících se zdravím: 15% pracovníků si stěžuje na bolest hlavy, 33% na bolesti zad, 23% na únavu a 23% na bolesti v oblasti krku a ramen, k tomu připočtěme mnoho dalších nemocí, včetně některých životu nebezpečných. Trvalý pracovní stres je světově čtvrtou nejrozšířenější příčinou onemocnění. Očekává se, že se do roku 2020 posune na druhou příčku, za nemoci srdeční.

Fyziologické následky fyzické zátěže spojené se ztrátou tekutin

Dnešní uspěchaná civilizace a z ní vyplývající nadměrná psychická a fyzická zátěž regulační systémy přetěžuje, takže může dojít k jejich selhání. V průběhu fyzicky náročného výkonu, který je zpočátku spojen se zvýšenou ztrátou tekutin, dochází postupně k omezení tvorby potu. Tím stoupá tělesná teplota a organismus se přehřívá. Klesá aktivita některých enzymů a zhoršuje se metabolismus. Pokud nejsou ztracené tekutiny průběžně nahrazovány, dochází ke snížení objemu krve. Klesá srdeční výkon, snižuje se průtok krve ledvinami a játry. Zmenšuje se i průtok krve činnými svaly a plícemi. Snižuje se sycení krve kyslíkem, zhoršuje se nervosvalová koordinace. Negativně je ovlivněna i činnost centrální nervové soustavy. Organismus reaguje také změnou koncentrace regulačních hormonů štítné žlázy a nadledvin. Jedním z projevů, zejména v zotavné fázi po tělesné zátěži je snížená tvorba moči. V potu se ztrácí nejen voda, ale i minerální látky (ionty Na, K, CI, Ca, MG a Fe). Mění se jejich zásoby a aktuální koncentrace v tělních tekutinách, Již při ztrátě tekutin okolo 3 l za osmihodinovou směnu je třeba věnovat trvalou pozornost náhradě minerálních látek, neboť jejich nedostatek může způsobit nervové a metabolické poruchy. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace, nekoordinované chování, pokles pracovního výkonu a jeho kvality. Nebezpečí nastává už při teplotách prostředí nad 28°C, vyslovené riziko je při teplotách 36°C a vyšších. Prakticky neexistuje limit, do kterého by ztráty tekutin byly zcela bez následků. Předpokládá se, že vyšší únavnost, ale i řada civilizačních chorob, včetně žaludečních, střevních a oběhových poruch jsou buď prvním příznakem, nebo následkem trvalého nedostatku tekutin.

Co a jak pít

Náhrada tekutin, minerálních látek a cukrů při tělesné zátěži

Na stránkách tisku se někdy objevuje polemika a zpochybňování účelu nákupu balené podzemní vody, když "vlastně z veřejného vodovodu, popř. veřejné studny teče také pitná voda." Pitná voda z veřejného vodovodu se vyrábí většinou ze surové vody, která je u nás především povrchová, tj. vystavená vlivům vnějšího prostředí a pak je složitými technologickými procesy chemicky i fyzikálně upravovaná, včetně chlorování tak, aby měla v síti 0,05 mg chloru/litr vody. Přítomnost chloru zajišťuje permanentní dezinfekci. Pitnou vodu lze přepravovat v cisternách právě proto, že je dezinfikována. Chlór "vytluče" vše živé ve vodě, takže je pak nutné limitovat i počet mrtvých mikroorganismů ve vodě, nehledě na to, že chlor nepříjemně páchne, dráždí, navíc reaguje s chemickými látkami ve vodě za vzniku složitých chlorovaných látek, které rovněž páchnou a mění senzorické vlastnosti vody.

Na dotaz zda mohou zaměstnavatelé svou povinnost poskytovat zaměstnancům jako součást ochrany zdraví před účinky tepelné zátěže ochranné nápoje, (tato povinnost je dána § 4 nařízení vlády č.178/2001 Sb.), splnit tím, že je na pracovišti zajištěna pitná voda, odpovídá Ministerstvo zdravotnictví: "Pitnou vodu nelze pokládat za rovnocennou náhradu ochranného nápoje".

Při doplňování tekutin je důležité, aby byl požitý ochranný nápoj rychle vyprázdněn ze žaludku do střeva, kde se vstřebává. To záleží na několika faktorech:

Množství požitého nápoje v průměru za hodinu.

Žaludek se dobře vyprázdní přibližně do množství 600 až 800 ml. Větší množství jednorázově požité potravy a nápoje rychlost vyprazdňování žaludku neurychluje, ale vyvolává nepříjemný tlak a pocit plného žaludku. Požitý nápoj nikdy nemůže nahradit ztracené tekutiny ihned a v plném rozsahu. Při vysoké zátěži mohou ztráty tekutin dosáhnout až 1,5 l za hodinu, zatímco objem podané tekutiny během jedné hodiny může být maximálně 0,6 až 0,8 litru. Po běžném výkonu se předpokládá ukončení rehydratace do 4 hodin po jeho skončení, u náročného výkonu je tato doba až 24 hodin.

Teplota nápoje. 

Lépe se vstřebávají chladnější tekutiny. V létě se doporučuje teplota nápoje kolem 16°C, v zimě 20-25°C. Teplota nápoje by se nikdy neměla pohybovat kolem nuly. Příliš chladný nápoj způsobí výrazné překrvení ústní dutiny a hltanu s následným zvýrazněním pocitu žízně.

Obsah cukrů.

Platí, že čím kratší doba dělí člověka od předpokládané zátěže, tím má nápoj obsahovat méně cukrů.

Obsah minerálních látek.

Obsah minerálních látek nebývá v přijímaných nápojích vysoký. Měl by mít jejich koncentraci podobnu potu tj. asi 1%. Je proto nezbytné věnovat pozornost etiketě minerální vody. Kromě původu, dovozci nebo výrobci a trvanlivosti by měla informovat právě o obsahu minerálů. Některé druhy minerálek nejsou vhodné pro nemocné s močovými kameny nebo osoby s vyšším krevním tlakem. Je vhodné minerální vody střídat s jiným druhem nápoje tak, aby jejich denní příjem nepřekročil 0,5 l.

Obsah vitaminů.

O nutnosti obohacovat nápoje vitaminy se diskutuje. Zastánci tohoto kroku tvrdí, že vitaminy se příznivě podílejí na celé řadě metabolických reakcí energetického charakteru.

Chuťové vlastnosti.

Chuťové vlastnosti jsou velmi důležité. Záleží na nich ochota nápoje přijímat, přispívají k jejich lepšímu vstřebávání.

Důležité složky

Kromě "ochranných nápojů" (ve smyslu legislativních předpisů), které mají vlastně funkci uhrazující - tj. dodání vody a látek, které v průběhu pracovního procesu člověk vydává, jsou velmi významné skutečné ochranné nápoje, které mohou obsahovat důležité látky, jejichž podíl na ochraně a podpoře zdraví je velmi významný. I když tyto látky mohou být dodávány také ve stravě, mají v příjmu některých z nich primární roli právě tyto ochranné nápoje. K látkám, které se mohou ve větší míře podílet na ochraně a podpoře zdraví ve formě nápojů patří pochopitelně především látky rozpustné ve vodě. To se týká především vitaminů, řady minerálních látek a stopových prvků. 

Poslední desetiletí je charakterizováno objevením řady poznatků o účincích různých nutričních, suplementačních a podpůrných preparátů, které se uplatňují především v regeneračních a imunomodulačních procesech. Jde o preparáty vyrobené z přírodních materiálů s obsahem aminokyselin, polypeptidů, nukleotidů, minerálů a některých vitamínů a bílkovin. Tyto preparáty mohou být jednak podávány samostatně jako regenerační a stimulační dietetikum, ale nové poznatky (především japonských a amerických pracovišť) ukazují, že jejich význam je daleké širší především pro působení jednotlivých výše uvedených složek na řadu imunoregulačních mechanizmů. Ty jsou způsobeny jednak vlivem preparátu na obnovení buněčného substrátu, dále pak ovlivněním imunity přímo jednotlivými složkami preparátu.

  • Dietární nukleotidy jsou dávány do vztahu k budování normální imunitní odpovědi. Ukazuje se, že se mohou podílet na řadě biologických funkcí, že tvoří základy genetických informací (DNA,RNA), že slouží jako energetická zásoba a zprostředkovávají hormonální působení (cAMP). Účinky dietárních nukleotidů byly detailně sledované a je patrné, že se podílí nejenom na zvýšení mechanizmů buněčné, ale i humorální a sekreční imunity. Za významný je považován účinek na reparaci buněk tlustého střeva, čímž jsou ovlivňovány nejenom mechanizmy buněčné imunity, ale jednoznačně je prokazován vliv na obnovení mikrobní flóry střevního traktu. A to především po rozsáhlé, déle trvající či opakované léčbě antibiotiky a cytostatiky.
  • Vliv samotných aminokyselin na imunitní mechanizmy je znám a popisován již delší dobu. Z nich je uváděn významný efekt na reparaci protilátkové i buněčné imunitní odpovědi. Např. methionin zvyšuje protilátkovou odpověď a snižuje riziko vzniku bakteriálních infekcí, fenylalanin vykazuje prakticky stejnou funkci. Snížené hladiny argininu, lyzinu, histidinu jsou uváděny ve vztahu s podstatným poklesem funkcí buněčné i protilátkové odpovědi. O polypeptidech je známo, že dokáží modulovat schopnost protilátkové imunity.
  •   Železo působí na imunitní odpověď mechanizmem přímým. Je známo, že železem saturovaný transferin má významné protivirové působení. Považujeme za účelné na tomto místě zdůraznit, že nukleotidy mimo jiné akcelerují vstřebávání železa v lidském organizmu.
  • Rovněž skupina vitamínů B se může uplatnit v regulaci imunitní odpovědi a to především v ovlivnění protilátkové odpovědi (thiamin, riboflavin). U obou těchto vitamínů bylo prokázané jejich zapojení v ochraně proti řadě infekčních onemocnění. Již dříve uvedené funkční schopnosti preparátu IMUREGEN (IMUN Plus) ukázaly na významný přínos dietárních nukleotidů především tam, kde výživou hodláme ovlivnit rychlou regeneraci buněčného substrátu, reparaci psychických a imunitních funkcí.


zpět

 

 

 

regionální prodejci
Regionální prodejci
Poradna
Poradna
Poradna
Zaslat dotaz