Na následujících řádcích je popsán význam nukleotidů a to s důrazem na dětskou výživu. Základem přípravků Imuregen jsou právě nukleotidy! Proto je možné podávat Imuregen již dětem. Přípravek IMUREGEN byl společně s přesnídávkami schválen pro děti od ukončeného 4. měsíce věku (odkaz zde).

Autorem článku je RNDr. Petr Šíma, CSc., významný český imunolog, který působí v Akademii věd České republiky. Je nositelem Medaile J.E.Purkyně za rozvoj biologických věd a je autorem nebo spoluautorem více jak 200 vědeckých publikací. 

Článek: 

Nové výzkumy přinesly zcela jednoznačné průkazy, že nukleotidy jsou důležitou a z mnoha hledisek nepostradatelnou nutriční složkou. Organismus je může z potravy využít přímo, aniž by je musel vysoce energeticky konstruovat de novo. Jejich nedostatečný přísun stravou se může projevit nejen rozkolísáním řady imunitních funkcí, ale odráží se především ve funkci jaterní tkáně, srdci a střevního traktu. V dětství pak zpožděním vývoje CNS, imunitního systému a celkového růstu.

Význam nukleotidů ve výživě vynikne, uvědomíme-li si, že v průběhu dělení si musí každá buňka vytvořit nukleotidy nové, z nichž se pak skládají přesné kopie nukleotidů pro dceřinou buňku. Buňky si je sice umí vytvářet samy, ale tvorba nových nukleotidů z prvků a jednoduchých sloučenin je energeticky velmi náročná. Nejvíce těchto látek vyžadují buňky rychle rostoucích tkání a tvorba krve, a také některé buněčné typy, které jsou odpovědné za obranu organismu proti infekci. Taktéž každé hladovění nebo delší podávání neplnohodnotné a nevyvážené stravy se projeví především na vývoji těch mozkových center, která jsou odpovědná za rozvoj inteligence. Není náhodné, že u podvyživených dětí, které vyrůstají v oblastech dlouhodobě postižených různými přírodními katastrofami, se jejich duševní vývoj opožďuje.

Pro živiny včetně nukleotidů obsažených v potravě je však ke tkáním a k mozku ještě dlouhá cesta. Nejprve musí být náležitě stráveny a zpracovány, aby mohly přejít do krve, která je k cílovým tkáním dopraví. Víme, že novorozenci a kojenci nejsou schopni jíst běžná jídla. Jejich trávicí soustava se také musí vyvíjet, k čemuž potřebuje rovněž nukleotidy. Situace je však ještě složitější. Trávicí soustava a zejména střevo, jsou provázeny vysoce specializovanou tkání, která je osídlena buňkami hlídajícími „čistotu“ vnitřního prostředí organismu. Jsou to různé typy buněk pohlcujících jakékoliv cizorodé částice včetně mikroorganismů, buňky, které produkují účinné antimikrobiální látky a v neposlední řadě také buňky tvořící protilátky. Všechny tyto různorodé buňky jsou souhrnně nazývány imunokompetentními buňkami, zkráceně imunocyty, protože tvoří imunitní systém, který odpovídá za zneškodnění všech škodlivých bakterií a parazitů, které když se dostanou dále do krve, mohou způsobit závažná onemocnění. Střevo je z tohoto pohledu největším orgánem naší imunity a je to logické, protože nejsnadněji se choroboplodné zárodky dostávají do těla s potravou. Imunitní systém střeva se nejrychleji rozvíjí během prvních dvou let po narození. Proto je velmi důležité, aby zejména v tomto období dostávalo dítě plnohodnotnou stravu obsahující odpovídající množství nukleotidů.

Mezi léty 1993 až 1997 proběhly první srovnávací studie na kojeneckých ústavech v USA, Japonsku a Španělsku, které potvrdily důležitou úlohu nukleotidů pro nedonošené a uměle živené děti. Ty, které dostávaly potravu obohacenou nukleotidy, rychle doháněly váhový deficit a měly vyšší hladiny protilátek v  krevním séru. Ještě více se imunostimulační vliv nukleotidů projevil u podvyživených dětí a dětí, které trpěly dlouhodobým průjmovým onemocněním následkem střevní infekce. U skupiny, která byla krmena dietou obsahující nukleotidy se stav rychle upravil a rovněž se zvýšilo množství obranných látek v séru.

Nejlepší stravou pro novorozence a kojence je mateřské mléko. Nukleotidy jsou obsaženy v mateřském mléce (mimo jiných látek) v poměrně velkých koncentracích. Celkové koncentrace jednotlivých složek závisejí na výživě matky. Postupem doby, jak dítě přechází na jinou stravu, jejich obsah v mléce klesá.

Budeme-li mít na mysli úlohu, kterou nukleotidy hrají ve výživě kojenců, nelze mateřské mléko zcela nahradit mlékem kravským. Mateřské mléko obsahuje až 5 krát více využitelných nukleotidů oproti mléku kravskému. Předškolní děti a starší děti už přijímají normální stravu, která obsahuje dostatečný přísun nukleotidů (a ostatních potravních složek) nutných pro jejich růst. Jinak je tomu u nemocných, nebo po nemoci a úrazech zotavujících se dětí, příp. u dětí žijících v oblastech zasažených průmyslově znečištěným ovzduším nebo v městských aglomeracích s vysokým dopravním provozem. Právě u těchto dětí, jejichž imunitní systém je vystaven trvalé zátěži, by bylo zapotřebí zvýšit denní příděl nukleotidů vhodně suplementovanými potravinovými přípravky.

RNDr. Petr Šíma, CSc.

Sektor imunologie a gnotobiologie,

Mikrobiologický ústav v.v.i.,  AV ČR, Praha